Karaoke u přehrady a bouře nad mořem – zážitky manželského páru ze Švýcarska, který rád vyhledává dobrodružství – Díl 3

Seriál: 4-Xtremes

Cestovatelské zážitky na štěrku.

Andrea a Mike Kammermannovi podnikají velkou cestu se svým expedičním vozem Axor: ze Švýcarska na Dálný východ v Rusku a zase zpět. První etapu napříč jihovýchodní Evropou mají tito dva dobrodruzi úspěšně za sebou. Co vše při ní zažili, vypráví v díle 3 našeho seriálu.

Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.
Nezapomenutelné výhledy: kláštery v Meteoře, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nadchly oba tyto dobrodruhy stejně jako krajina v Chorvatsku a Albánii.

Je 19.30 a my sedíme v našem obytném boxu, kde panuje teplota 30 stupňů. Na obloze není jediný obláček. Už několik dní nepršelo a ukazatel vlhkosti vzduchu je na „low“ – pěkná příprava na jízdu v poušti. Jsme v Ankaře v Turecku a zaparkovali jsme náš Axor u jednoho hotelu. Na venkově jsme všude našli mnohem hezčí místa na přenocování, než je tohle. Ale není jistě od věci, dávat ve městech větší pozor. Navíc tu máme wi-fi.

Až sem jsme ujeli asi 3 600 km. Ze Švýcarska jsme jeli přes Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Potom následovala cesta přes Bosnu, Černou Horu, Albánii, Řecko a Turecko. Axor a technické vybavení v obytném boxu fungují přesně tak, jak mají. Doposud jsme museli vyměnit jen žárovku světlometu. Ta už byla ale skoro deset let stará. Ve Slovinsku jsme jednou natankovali plnou nádrž a potom museli znovu natankovat až v Turecku. Také v nádrž AdBlue je z půlky plná.


Pořád dál a dál, i když to jde někdy jen pomalu – denně doposud Kammermannovi urazili 100 až 500 kilometrů.
Pořád dál a dál, i když to jde někdy jen pomalu – denně doposud Kammermannovi urazili 100 až 500 kilometrů.

Denní trasy mezi 100 a 500 kilometry.

Denně urazíme vzdálenosti mezi 100 a 500 kilometry. Mimo jiné záleží na tom, zda nějakou zemi projíždíme nebo musíme například stát na hranicích. Nebo zda musíme hledat bankomat nebo vodu k doplnění zásob. A také samozřejmě záleží na tom, zda je cestou vidět něco zajímavého!

První highlight bylo Chorvatsko: kamenité pobřeží, úrodné nížiny, divoké hory a historická města – nic nechybělo. Dokonce ani srdečné setkání s místními obyvateli: našli jsme si hezké místo u přehrady, když dorazila dvě auta s pěti lidmi. Ti se nás zeptali, zda by vedle nás mohli grilovat. Nakonec tam stálo dvanáct aut a uspořádala se obrovská párty s opékanými párky, pivem a karaoke – díky naší 230 V zásuvce pro napájení reproduktorů. Domluvili jsme – jako skoro všude – rukama a nohama. Nakonec nás pozvali, abychom na naší zpáteční cestě zase přijeli a mohli jsme slavit dál.

Na opravdový zážitek z cestování došlo v Albánii. Navštívili jsme zříceniny hradů, kempovali na větrných plážích a hledali odlehlé prameny horké vody. Líbil se nám zejména venkov: vesnice, do kterých jen stěží zavítají turisté, úzké silnice, nehostinné hory za zelenými kopci, jehněčí eintopf na posilněnou. Vše ještě velmi jako dřív. Přitom jsme měli dostatek příležitostí vše si dobře prohlédnout: Protože silnice byly stále užší a hrbolatější a dokonce i samotné hlavní silnice byly ze štěrku, jeli jsme po Albánii průměrnou rychlostí 44 km/h.


Dechberoucí kláštery na pískovcových útesech.

V Řecku byly silnice zase sjízdnější. Velký dojem na nás udělaly kláštery v Meteoře, které stojí na vysokých pískovcových útesech. Nádherné místo, něco podobného jsme ještě neviděli. Přenocovali jsme u vyhlídky a druhý den ráno jsme mohli jako první navštívit jeden z klášterů. Klid a vůně v klášteře byly unikátní.

Během jedné noci na pláži v Řecku jsme pozorovali, jak se na moři vytváří veliká bouře. Probudilo nás velké množství blesků. Vypadalo to jako světelné efekty stroboskopu.

V Istanbulu jsme našli perfektní místo na stání: v jednom parku u moře, vzdáleného asi 10 minut pěšky od chrámu Hagia Sofia. Na takových místech máme většinou problémy kvůli našemu psovi. Nemohli jsme vzít Aimèe do mešity nebo do muzea, ale také jsme ji nechtěli nechat dlouho samotnou. Díky tomuto místu jsme si mohli na dvě, tři hodiny prohlédnout město a potom se zase rychle vrátit k Aimèe a později zase pokračovat v prohlídce města. Velkou radost nám také udělala jízda po mostě nad průlivem Bospor, po kterém jsme přejeli z Evropy do Asie.


Kempování na pláži.

U Černého moře jsme přenocovali v několika malebných zálivech. O víkendech jsme tam nebyli nikdy sami: Turci rádi kempují na každém volném místě pláže. Grilují kuřata a vypijí spoustu černého čaje. Máme radost, že Turecko je i na zpáteční trase naší cesty. Tato země toho může velmi mnoho nabídnout, jak kulturně, tak i hospodářsky.

Ostatně je mnoho silnic v Turecku modernějších a v lepším stavu než ve Švýcarsku. Téměř každý nákladní vůz Mercedes-Benz, který jsme potkali, byl Axor. Není divu, Axor se dlouhá léta tady ve městě Aksaray vyráběl.

Barevné ruce na mřížce chladiče.

V Chorvatsku – kde je spousta silnic také ve výborném stavu – jsme na našem nákladním voze provedli malý facelift: nalepili jsme mnoho barevných samolepek rukou, které byly nalepeny na obytném boxu, na mřížku chladiče. Teď náš obytný automobil nevypadá tolik jako vojenské vozidlo!

Co mají tyto ruce symbolizovat? Před naší cestou jsme ve spolupráci se švýcarským Červeným křížem (SRK) uspořádali finanční sbírky. Peníze z nich budou použity na projekty v Africe a v Asii, které jsou zaměřené na snížení výskytu očních chorob. Za každý příspěvek nad 50 švýcarských franků mohl dárce na náš obytný vůz nalepit jednu ruku.

Mřížka chladiče, nafta v nádrži a neutuchající touha po dobrodružství – jsme perfektně připraveni na první místo z našich čtyř extrémních cílů: poušť Dašte Lút v Íránu. Podle hrubého odhadu bychom tam měli dorazit v prvním srpnovém týdnu. A vše nasvědčuje tomu, že tam bude opravdu panovat povrchová teplota okolo 70 stupňů Celsia, na kterou jsme se připravovali.

Díl 4 seriálu RoadStars vyjde 27. srpna. Zůstaňte na příjmu!



Fotografie: 4-Xtremes


19 komentářů