K nepřehlédnutí: Philippe Lucchini jezdí s těžkou jízdní soupravou Edition 1

Vozidlo & technika

Dva v jednom.

Třínápravové tahače jsou na francouzských silnicích vzácností. Philippe Lucchini jezdí nejen takovým tahačem, je to dokonce Edition 1.


Philippe Lucchini objevil práci řidiče nákladních vozidel až v pozdějším profesním životě. Vyučil se řezníkem a 14 let pracoval v oboru, dva roky dokonce ve Spojených státech. Po návratu do regionu kolem města Agen ale přesedlal: „Na vlastní náklady jsem si udělal řidičák na náklaďáky a dva roky jsem jezdil pro jednu firmu.“ To však bývalému hráči ragby nestačilo: Osamostatnil se a s dodávkou začal přepravovat kusové zboží. Hlavním motivem bylo již tehdy jediné: Na vlastní pěst.


„V kabině řidiče jsem měl počítač a přípojku online služby Minitel. S tímto vybavením jsem si po cestě sám vyhledával náklad.“ To bylo před 20 lety. Ale ještě dnes má mentalitu sólo podnikatele, i když nyní zaměstnává šest řidičů. „Nemám sekretářku, účetního ani disponenta. Dělám všechno sám.“

Vše, po čem srdce touží.

54letý podnikatel poslední tři roky trochu zvolnil tempo. „Prodejce a pronajímatel stavebních strojů ve městě Agen hledal přepravce, který by převážel k zákazníkům velké bagry. Pořídil jsem si proto podvalník. A vůz Actros.“ Přitom ukazuje na Edition 1 v tmavě šedé barvě s černou přední částí kabiny řidiče. Model 2563 LSH 6×2 má všechno, po čem srdce řidiče touží: Safety Package, 16litrový motor, sluneční clonu s akumulátorem, střešní světlomety, lůžko o šířce 900 mm i kožená sedadla a chladničku.



Přeprava těžkých a nadměrných nákladů je nyní záležitostí šéfa. Protože ale takové zakázky nedostává každý den, má Philippe teď více času na papírování. „A v noci můžu spát.“ Když je na cestách, má ale nadále s sebou svůj notebook: „Když sedím za volantem, mám 24hodinový pracovní den,“ směje se Philippe.

Díky notebooku má přístup na burzy nákladů, kde hledá nezbytný náklad na zpáteční cestu. A nejsou to vždy stroje: Podvalník je vhodný také pro kamenné bloky, palety dlažebních kostek nebo dokonce obrubníky.


„Zákazníci čekají na stroje, to nemohu ztrácet čas.“

– Philippe Lucchini


Přípustná celková hmotnost vozidla pro těžkou přepravu je 68 tun. „S podvalníkem procestuji celou Francii.“ Díky špičkové motorizaci dosahuje vysokých průměrných rychlostí. „Zákazníci se svých strojů nemohou dočkat. To člověk nemůže ztrácet zbytečně čas.“

Ostatní vozidla ve vozovém parku jsou chladírenské jízdní soupravy. Edition 1, který Philippe vlastní, přitom slouží jako žolík v kartách. Vzhledem k tomu, že chladírenské jízdní soupravy váží pouze 44 t, nepotřebuje tahač při použití s chladírenským návěsem tři nápravy. Proto je předsazená náprava konstruována jako řízená vlečená náprava. Jak chytré!



Fotografie: Hans Müller

10 komentářů