25 let modelu Actros: 3. generace posouvala hranice

seriál

Generace MP3 – vizuálně jemně doladěná, ale technicky pokroková.

Třetí generace modelu Actros, opět posunula laťku požadavků na moderní nákladní vůz v mezinárodní dopravě výš. Rozpoznatelný design kabiny, vylepšení v interiéru, ale hlavně poprvé v historii automatizovaná převodovka PowerShift v sérii pro dálkové tahače.


V roce 2008 přijíždí na scénu modernizovaná verze modelu Actros. S předchozí generací zůstala shodná paleta motorů, které již v průběhu životního cyklu Actrosu MP2 prošly úpravami na emisní normu EURO 5. V nabídce tak byly na výběr vidlicové šestiválce o výkonech 320-480 koní a osmiválcové vidlicové motory s výkony 510, 550 a 600 koní. Všechna vozidla byla vyráběna v německém závodě Wörth am Rhein, který prošel důkladnou modernizací a kde se například ve vývoji poprvé použila virtuální realita, která je dnes již standardem vývoje.


Ovladač převodovky PowerShift2 v loketní opěrce.
Ovladač převodovky PowerShift2 v loketní opěrce.
Actros generace MP3 byl prvním modelem s  PowerShift2 v sériové výbavě. Ve voze poprvé chyběl spojkový pedál.
Actros generace MP3 byl prvním modelem s PowerShift2 v sériové výbavě. Ve voze poprvé chyběl spojkový pedál.

Mercedes PowerShift jako základ

Převratnou novinkou, která je spjata se třetí generací Actrosu (2008-2012) bylo zavedení automatizované dvanáctistupňové převodovky PowerShift2 do sériové výbavy dálkových tahačů. I nadále byla za příplatek k dispozici jak manuální převodovka, tak převodovka Tellingent. Stavební řadu bylo možné vybavit převodovku PowerShift 2 za příplatek, za to ale se speciálním režimem Offroad.

Nově byla převodovka vybavena čidlem náklonu, podle kterého se vyhodnocovalo zvolení adekvátního převodového stupně v závislosti na topografii silnice. Dalšími signály pro řazení byla poloha plynového pedálu a otáčky motoru. Došlo ke zkrácení času potřebného pro přeřazení a také samotná změna převodových stupňů byla hladší.

Převodovka nově disponovala i tzv. režimem plazení potřebného pro citlivé popojíždění ve stísněných prostorech či při spřahání jízdní soupravy. Režim vyhoupání pak našel uplatnění při obtížných rozjezdech na nezpevněném povrchu nejen pro stavební řadu. Ta navíc měla odolnější, strukturované kryty zpětných zrcátek, mříž chránící zadní světla proti poškození nebo pohyblivý spodní schůdek, který výrazně snižoval náklady v případě poškození – dal se totiž vyměnit jen poškozený nášlap.



Změny zvenku i uvnitř

Vnější design kabiny se změnil jen minimálně, dostal zakulacené hrany a změnila se spodní část nárazníku. Nejvýraznější změnou se stala maska chladiče s novým žebrováním a za příplatek dodávaným podsvíceným logem Mercedes-Benz. V interiéru se událo více změn. 

Změnily se například sluneční clony, které se vůbec poprvé objevily i na bočních oknech dveří. Řidič spící na horním lůžku ocenil jeho aretaci, díky které se dalo pohodlně spát i v autě odstaveném v klesání/stoupání. Na zadní straně kabiny se pak centrálně usadil nový pracovní světlomet, který dokázal bez problému osvítit prostor 5 metrů široký a sahající až 10 metrů za vozidlo. Nově bylo možné za kabinu namontovat i svislý výfuk nastavitelný ve výšce a s otočnou koncovkou.



Nastavení nových bezpečnostních standardů.

Za příplatek dodávaný dešťový a světelný senzor zajišťující automatickou funkci stěračů či přepínání potkávacích a dálkových světel posunul laťku požadavků kladených na moderní nákladní automobil opět o něco výše. Dnes se jedná o sériový prvek výbavy.

K dispozici byly dva balíčky asistenčních systémům, základní „Clasic Safety“ a vrcholný „Top Safety“. Při výběru vyššího paketu dokonce některé pojišťovny nabízely majitelům 10% slevu na uzavřené havarijní pojištění. Důvodem bylo vybavení vozidla příplatkovým systémem aktivního brzdového asistenta Active Brake Assist 2.

Systém pracoval pomocí radarového senzoru a dokázal reagovat na dvě jízdní situace. V případě pohybující se překážky po akustickém a optickém varování dokázal automatickým brzděním zastavit rozjetou soupravu z rychlosti 80km/h. Pokud se jednalo o stojící překážku, docházelo k akustickému a optickému varování řidiče a následnému částečnému brzdění až o 50 % (tj. hodnotou 3m/s2). Řidič tím získal čas a prostor pro vlastní reakci k plnému brzdění či provedení vyhýbacího manévru.

Model Actros 3 vydržel ve výrobě až do roku 2012, kdy byl nahrazen čtvrtou generací, kterou si blíže představíme v dalším díle našeho seriálu.



Najít v dnešní době zachovalý kousek Actrosu MP3 je nelehký úkol, většinu z nich již ekonomicky nedávalo smysl provozovat a dnes bývají nahrazeny novějšími modely. V provozu tak vydržely jen opečovávané výjimky.

Při pátrání po technicky i vizuálně zachovalém kusu jsme se ale dostali k Autodopravě Gaier s.r.o. kde mezi novějšími generacemi jezdí i poslední kousek generace MP3. Podle slov Tomáše Gaiera, majitele autodopravy, má tento Actros najeto 770.000 km, pyšní se původní spojkou a za svůj život sjezdil velkou část Evropy při přepravě okenních profilů nebo zemědělské techniky a jejich dílů. 

Pod kabinou se typickým zvukem projevuje vidlicový šestiválcový motor. Černý Actros ve flotile Autodopravy Gaier je opravdovým posledním mohykánem - jednak ve vozovém parku, tak i datem výroby 11/2011. Jedná se tak o jeden z posledních Actrosů 3. generace, které byly vyrobeny v závodě Wörth, než ze stejné výrobní linky začaly sjíždět vozidla čtvrté generace.

Dosud žádné komentáře