4-Xtremes – část 32: Mezi byrokracií a poklidností

Seriál: 4-Xtremes – The World Tour

Ahoj výmoly!

Pedantičtí pohraničníci, růžové jezero a pantomimická prohlídka prehistorických pozůstatků – další cesta na Ukrajinu připravila pro Andreu a Mikea mnoho chuťovek.


Při vzpomínce na filmy odehrávající se v době existence Sovětského svazu se člověku nevyhnutelně vybaví hrozivé, nehostinné scény ponurých špionážních thrillerů nevalné kvality. Možná právě proto nepatří Ukrajina mezi deset nejoblíbenějších turistických destinací. Kdo by si pomyslel, že má tolik co nabídnout?

Vraťme se ale ještě jednou do Moldavska, odkud jsme chtěli překročit další hranice, vybaveni testem na koronavirus z Rumunska. Naším pevně stanoveným cílem byla Ukrajina, takže Moldavsko bylo pro nás pouze tranzitní zemí. Mezi Moldavskem a Ukrajinou leží nezávislé, ale mezinárodně neuznané Podněstří. Přejet toto území znamená dostat se na Ukrajinu přímou a nejkratší cestou. Každá jiná trasa přes moldavské území by znamenala výrazně více najetých kilometrů.


Opustíte město a rychle je tu venkovský život …
Opustíte město a rychle je tu venkovský život …
… a moře hmyzu.
… a moře hmyzu.
Nekonečná širá pole, kam nedohlédne ani oko (dronu).
Nekonečná širá pole, kam nedohlédne ani oko (dronu).
Bizarní útesy nad mořem – pro Kammermannovi jedinečné místo k přenocování.
Bizarní útesy nad mořem – pro Kammermannovi jedinečné místo k přenocování.

Vstup do země bez místní měny nemožný.

Pohraniční kontrola v této téměř neznámé republice byla za námi a byly vyřízeny i vstupní formality. Chybělo jen uhradit mýtné – a přesně na tom jsme ztroskotali. Protože jsme Moldavskem projeli bez pobytu, neměli jsme s sebou místní měnu. Kreditní kartu, americký dolar nebo rumunskou měnu leu pohraničníci neakceptovali. Rezignovaně jsme se dali na ústup a zároveň tedy na obtížnou objížďku přes Moldavsko.

Při překročení hranic na Ukrajinu pak další byrokratické rarity: K formalitám patří stažení aplikace a povinnost nechat si v zemi provést během 72 hodin další antigenní test. Všechno se řídí přísně určeným postupem: Testy mohou být provedeny pouze v určitých certifikovaných laboratořích, které nám z pověření státu „udělí povolení“ přes aplikaci, abychom se směli v zemi volně pohybovat. Trochu nám to připomínalo dobu existence Východního bloku.


Axor se vypořádá i s nejzákeřnějšími výmoly.

K tomu ostatně přispívá i stav silnic. Již v Moldavsku jsme drncali, nikoli jeli. S obtížemi jsme zvládali zalátované silnice s povrchem z asfaltu, štěrku nebo betonu. Jen těžko tomu lze uvěřit, ale offroad trasy v terénu výrazně méně poškozují materiál vozidla než tvrdé asfaltové hrany výmolů. Axor spolehlivě zvládl i tuto výzvu. Mike však musel pravidelně kontrolovat pevné utažení všech důležitých šroubů. Přece jen jsme se dočkali: Po dvou dnech jsme konečně mohli podstoupit v Oděse antigenní test a ještě téhož dne nám bylo prostřednictvím aplikace uděleno povolení.

Žalostný byl nejen stav silnic: Nejprve jsme si museli zvyknout na zácpy bez konce a dopravní chaos kolem Oděsy. K tomu je nutné přičíst drzé řidiče, kteří předjíždějí vpravo, přičemž někteří přitom dokonce přejíždějí na chodník. S vysokou koncentrací adrenalinu v krvi opouštíme město a vydáváme se podél Černého moře na severovýchod. Naší první zastávkou je vymletý kaňon nad mořem, kde jsme se utábořili na útesu.


Jednoduše se nechat unášet – Kammermannovi to zkoušejí.
Jednoduše se nechat unášet – Kammermannovi to zkoušejí.
Neustále se na okraji cest vynořují opuštěné budovy z doby existence Sovětského svazu.
Neustále se na okraji cest vynořují opuštěné budovy z doby existence Sovětského svazu.
Jeden z mála dobře zachovalých petroglyfů.
Jeden z mála dobře zachovalých petroglyfů.
Bylo co objevovat i bez společného jazyka: Mike s historikem a nočním hlídačem komplexu.
Bylo co objevovat i bez společného jazyka: Mike s historikem a nočním hlídačem komplexu.
Proviant na cestu: Samsa, tradiční plněné taštičky z těsta – pečicí trouba na ně je přišroubovaná k pick-upu.
Proviant na cestu: Samsa, tradiční plněné taštičky z těsta – pečicí trouba na ně je přišroubovaná k pick-upu.

Romantika u táborového ohně s domácím borščem.

Na Ukrajině se překvapivě nachází několik pouští. Jednou z nich je polopoušť Olešské písky rozprostírající se na ploše 160 kilometrů čtverečních. Větší část využívá armáda, ale na jihu je chráněná oblast. Zde při další zastávce nocujeme uprostřed dun a ochutnáváme boršč uvařený na ohni – tradiční polévku z červené řepy a bílého zelí vařenou ve východní Evropě.

Červená řepa se mohla také podílet na vzniku jezera Sasyk-Sivaš, našeho dalšího cíle. Přinejmenším co se barvy týče, neboť jezero je růžové! Při souhře faktorů jako teplota, sluneční svit a obsah soli zbarví jezero betakaroten zvláštní zelené řasy do růžova – neskutečný pohled! Na druhém konci jezera Sasyk-Sivaš ostatně leží Krym – hranice vede vodní plochou. Jezero je poměrně mělké a má velmi vysoký obsah soli, takže se tady podobně jako v Mrtvém moři člověk nepotopí. Bereme si dva dny volna a necháváme se doslova unášet.


Nesnadné objevit: důkazy prehistorické doby.

Zpět na silnici – nebo spíše na něco, co nese toto označení – kodrcáme se malými, poklidnými vesnicemi, míjíme opuštěné budovy – pozůstatky sovětské éry. Pomalu musíme hospodařit s naším časem, protože smíme zůstat na Ukrajině pouze 30 dnů.

Naším dalším cílem je archeologické naleziště s vykopávkami ze starší doby kamenné v samosprávné Záporožské oblasti – pravděpodobně nejstarší historické naleziště, které jsme kdy viděli. Mnoho jeskyní a slují se ale zřítilo nebo je zaváto pískem. Pro nezkušené oko laika je nemožné odhalit stopy dřívější civilizace. Jsme trochu zklamaní a přenocujeme na parkovišti pro návštěvníky.


Druhý den ráno potkáváme na procházce s Aimée náhodou jednoho z archeologů. Je ochoten nám ještě před otevřením parku ukázat petroglyfy. Protože neumí anglicky a my ukrajinsky, snaží se nám tyto skalní malby vysvětlit pomocí pantomimy. Z dálky to muselo vypadat komicky a bohužel jsme z toho pochopili tak polovinu. Ale právě takové nečekané zážitky činí cestování pro nás něčím výjimečným!

Nyní stojíme na břehu mohutné řeky Dněpr a máme přestávku. Někdy si teprve při psaní našich reportáží uvědomíme, kolik jsme toho mezitím už zažili. A toho se držíme: Ukrajina má opravdu co nabídnout a není vůbec tak šedá, nuzná a nehostinná, jak by se dalo předpokládat.


4-Xtremes – The World Tour.

Cesta, která nemá obdoby.

Celých jedenáct měsíců byli Andrea a Mike Kammermannovi se svým Axorem na „4‑Xtremes“-Tour. Nyní je čeká ještě větší dobrodružství. Tento pár ze Švýcarska bude tří roky na cestách – a komunita RoadStars bude zase u toho! Zůstaňte stále v obraze a nenechte si ujít žádný z dechberoucích cílů, ke kterým se náš pár vydá.

Všechny části série „4-Xtremes – The World Tour“ najdete zde.


Fotografie: 4-Xtremes

8 komentářů