4-Xtremes – část 30: Pozdravuje Transylvánie

Seriál: 4-Xtremes – The World Tour

Hlavně nemít medvěda na palubě!

Ruské kolo pod zemí, „strašidelná“ výstava a z očí do očí s rodinou huňáčů – Rumunsko si pro Kammermannovi připravilo nejedno překvapení.

Na cestách po Transalpině.


Destinace se často pyšní popisy jako „rozmanitá“. Rumunsko ale tento pojem rozhodně v mnoha ohledech předčí. To, co jsme tady zažili za pouhé dva týdny, je i na naše poměry neobyčejné.

Už Maďarsko mělo z pohledu řidiče co nabídnout, ale Rumunsko to ještě překonalo. I když neopustíte hlavní silnice, zažijete toho spoustu. Projížděli jsme vesnicemi, kde jsou k vidění snad všechny stavební styly od dřevěných staveb až po přezdobené vícepatrové vily. Rovněž nás překvapilo, že koňské povozy stále ještě spoluutvářejí obraz ulic.


Výhledy do propastných hlubin.

A my jsme chtěli bezpodmínečně projet průsmyky. Už jen kvůli tomu, abychom unikli vlně veder. Nejznámějšími trasami vedoucími průsmyky jsou v Rumunsku Transalpina a Transfagarasan. Nejprve jsme se rozhodli pro Transalpinu. Zde běžně jezdí pouze malé offroady. Ale Mike neměl obavy, že by nás zde Axor nechal na holičkách. A měl pravdu. Tento výlet mi ovšem nadělil spoustu adrenalinových zážitků, neboť jsem se na místě spolujezdce nejednou dívala přímo do propasti. Na konci nás za všechno to celodenní trmácení odměnil západ slunce, který jsme si vychutnali na vrcholu průsmyku. Výjimečné bylo i naše místo na přespání: vedle horní stanice lyžařského vleku – jak často má člověk takovou příležitost?


Druhá horská trasa nás zavedla do transfagarasanského průsmyku s jeho téměř nekonečnými serpentinami. Cestu nahoru zvládl Axor hravě: jednoduše se podřadí a jede se pěkně pomalu. Během cesty zpátky do údolí musel Mike naopak dávat pozor, aby se nepřehřály brzdy, protože nemáme retardér. Ale všechno šlo dobře.

Ale zpět k cestě nahoru: Když přijíždíte z jihu, míjíte přehradu Vidraru – pro nás ideální místo pro přestávku na oběd. Pustíme Aimée ven, otevřeme dveře jako vždy za pěkného počasí a začneme vařit. Přitom se ještě bavíme o výstrahách před medvědy na naší trase. Na této rušné silnice by nás v životě nenapadlo, že se tady objeví. Jak jsme se mýlili. Krátce nato – Aimée je naštěstí zpátky ve voze – vykoukneme ze dveří a nevěříme vlastním očím. Přímo za Axorem je medvědice se dvěma mláďaty! Na chvíli se nám zatají dech. Potom reagujeme: rychle zavřít dveře, uklidit jídlo, nechceme přece přilákat rodinku v kožešině.


Jak za starých dob: V Rumunsku můžete na silnicích stále ještě potkat koňské povozy.
Jak za starých dob: V Rumunsku můžete na silnicích stále ještě potkat koňské povozy.
Přestávka pro Andreu a Mikea …
Přestávka pro Andreu a Mikea …
… a ochlazující koupel pro Aimee.
… a ochlazující koupel pro Aimee.
Radost z jízdy pro Mikea a Axor.
Radost z jízdy pro Mikea a Axor.
Námaha se vyplatila.
Námaha se vyplatila.

S bušícím srdcem nafotíme několik snímků. Kam jsme vlastně dali pepřák? Zprávy o vniknutí medvědů do karavanů vytvářejí v naší mysli živé scény. Paní Medvědová a její ratolesti si to přece jen rozmyslí a my rychle pokračujeme dál.

Dorazili jsme na vrchol průsmyku a nevěříme svým očím: Je zřejmé, že nejen my jsme hledali útočiště před horkem v horách. Silnice je přeplněná parkujícími automobily, lidé přebíhají přes vozovku. Úplně nahoře nás nakonec čeká tunel označený tabulí s výškou 3,6 m. Náš Axor je však vysoký 3,7 m. Je dobře, že jsme se předem informovali a věděli, že tudy již projela i vyšší vozidla. Přesto jsme museli být opatrní, protože kruhový tunel je poměrně tmavý a ze stropu občas vyčnívají betonářské výztuže.


Člověk by si mohl myslet, že je to tu téměř idylické, přesto je nutná ostražitost.
Člověk by si mohl myslet, že je to tu téměř idylické, přesto je nutná ostražitost.
Rušný shon na vrcholu transfagaranského průsmyku.
Rušný shon na vrcholu transfagaranského průsmyku.
Rumunsko je zajímavé i z hlediska architektury.
Rumunsko je zajímavé i z hlediska architektury.
Pohled do 112 metrové hlubiny.
Pohled do 112 metrové hlubiny.
Rovněž nabízejí projížďky na lodičkách ...
Rovněž nabízejí projížďky na lodičkách ...
… hraje se minigolf.
… hraje se minigolf.
Má kouzlo, ale i spoustu turistů: městečko Segešvár.
Má kouzlo, ale i spoustu turistů: městečko Segešvár.
Fantastická kulisa pro přenocování, nebýt bouřky …
Fantastická kulisa pro přenocování, nebýt bouřky …

Strašidelné místo.

Karpaty, Transylvánie, zámky a hrady opředené tajemstvím – i bez návštěvy medvědů nabízí Rumunsko mnoho příležitostí popustit uzdu fantazii. To si nemůžeme nechat ujít a navštívíme zámek Hunedoara – česky také: Korvínův hrad. Kde jinde, než tady najdete vhodné místo na výstavu mučicích nástrojů? V budově vedle zámku se nešetří optickými a zvukovými efekty – nejednou nám stály vlasy hrůzou na hlavě. A fotografie vám raději neukážeme.

Úplně jiný program na nás čekal na Valašsku v pravoslavném ženském klášteře ze 16. století, jehož komplex vyzařuje zvláštní atmosféru. Potěšilo nás také, že jsme v Alba Iulii – česky Karlovský Bělehrad – narazili na další exotické místo k přenocování, a to přímo vedle pevnostní zdi. A koho tam nepotkáme? Rumunský RoadStar! Jaké milé překvapení! 


112 metrů pod zemí.

Ale naše cesta pokračuje – naše další pamětihodnost na seznamu nás zavede hluboko pod zem, do bývalého solného dolu Turda nacházejícího se neuvěřitelných 112 metrů pod zemským povrchem! Po pádu socialismu byly štoly rozšířeny a vznikl zde zábavní park. A nabídka atrakcí je opravdu bláznivá: Návštěvníci hrají stolní tenis, minigolf nebo jezdí na ruském kole! V Josefově dole kónického tvaru můžete dokonce na veslici veslovat kolem solného ostrova. Tady dole se cítíme jako v jiném světě a nakonec se vracíme zpět k pozemským poměrům.

Po zastávkách ve městě Segešvár a na hradě Rupea se utáboříme na náhorní plošině vedle vyhaslé sopky. Na jejích úbočích nedávno vyrostla malá vesnice, kde se od května natáčí westernový seriál. Bohužel je hrad zavřený, takže se musíme obejít bez dalších prohlídek.


Na útěku před bouřkou.

Před nočním odpočinkem však bohužel musíme opustit naše exponované místo. Kolem 22. hodiny zuří silná bouřka a hodně se blýská. Využít náhorní planinu jako parkoviště není v takové situaci dobrým rozhodnutím. A tak sjedeme dolů do malého údolíčka, abychom nebyli nejvyšším a k tomu ještě kovovým bodem, ideálním místem pro zásah blesku.

V uplynulých týdnech jsme v Rumunsku viděli už tolik neuvěřitelných věcí. Jsme zvědaví, co nám ještě nabídne zbytek země.


4-Xtremes – The World Tour.

Cesta, která nemá obdoby.

Celých jedenáct měsíců byli Andrea a Mike Kammermannovi se svým Axorem na „4‑Xtremes“-Tour. Nyní je čeká ještě větší dobrodružství. Tento pár ze Švýcarska bude tří roky na cestách – a komunita RoadStars bude zase u toho! Zůstaňte stále v obraze a nenechte si ujít žádný z dechberoucích cílů, ke kterým se náš pár vydá.

Všechny části série „4-Xtremes – The World Tour“ najdete zde.


Fotografie: 4-Xtremes

11 komentářů