Silný kamion, skvělé poselství: Actros 1851 Marcela Witsche

Essen, 7:30 hod. v úterý ráno. Porúří je již několik hodin na nohou. Hafenstraße na severu města je v regionu pojem. Zde pořádají fotbalisté z klubu Rot-Weiss-Essen (RWE) svá domácí utkání. Už mistr světa Helmut Rahn kopal na „stadionu v Hafenstraße“. Velká doba tradičního klubu je už několik let pryč. Přesto si lidé hrdě lepí na auta samolepky RWE. To k tomuto regionu prostě patří.

Když pojedete ulicí dál směrem na sever, kde pod dálnicí A 42 protéká Rýnskohernský kanál, nastává fuška.

Kamiony jezdí do kamenolomů, betonáren a štěrkoven a také na stavby v regionu. Vozidla jezdí rovněž v dálkové dopravě. „Líbí se mi všehochuť, kterou tu máme,“ říká 32letý muž, zatímco se po očku dívá do přepravních dokladů. Jednou nebo dvakrát týdně spí v kamionu. V jiné dny je večer doma. Právě v posledních týdnech si znovu uvědomil, jak moc má rád také práci v dálkové dopravě. Jel například pro dodávku do Španělska. Kamiony z vozového parku společnosti Sauerbaum najedou ročně v průměru 130.000 kilometrů.

První trasa dnes vede směrem k holandské hranici do Kamp-Lintfort, kde nechává Marcel, kterému kolegové říkají „Kámoš“, naložit 28 tun rýnského písku. Ten veze do východního Porúří do betonárny. Odtamtud jede dál do regionu Sauerland pro vápenec z kamenolomu. Ten se potom poveze na stavbu do Essenu. V jeden pracovní den jede tuto trasu dvakrát.

Marcelův Actros 1851 je i ve velmi dobrém vozovém parku firmy Sauerbaum nákladním vozidlem, které vyniká. Nejen silnější motorizace, ale také zbývající výbava nenechají žádné přání nesplněné. Marcel a rovněž vedoucí vozového parku a nadšenec do nákladních automobilů Timo Sauerbaum se sami postarali o design vozidla. Výsledkem je vozidlo, na které se dá rozhodně dívat: Actros jezdí pod názvem „Porúrská edice“. Nákladní automobil nalakovaný na opálově zelený odstín se světelným rámem a dalším dobře vypadajícím nadstandardním vybavením zdobí příslušné symboly. Na sklápěcím návěsu jsou vyobrazeny nejslavnější stavby Essenu, mimo jiné uhelný důl Zeche Zollverein a hala Grugahalle.

Identifikace s rodným městem.

„Kamion vyjadřuje naše propojení s městem Essen,“ říká Timo Sauerbaum, který nákladní automobil také sám vyzvedl v závodě společnosti Mercedes‑Benz ve Wörthu. „Je to v našem vozovém parku zcela mimořádný nákladní vůz.“

Do firmy přibude každý rok pět až šest nových kamionů. Většina z nich se odlišuje: Ať už je to Actros nebo Arocs, s pohonem všech kol nebo bez něj, s vnějším zrcátkem nebo se systémem MirrorCam. „Dva roky ale už nekupujeme kamiony bez odbočovacího asistenta,“ uvádí Sauerbaum. „Naše řidiče systém podporuje nejen v městském provozu, ale také při přejíždění do pruhu na dálnici.

Ještě o něco příjemnější.

Marcel teď jede po dálnici směrem do regionu Sauerland. Jak vnímá svůj nový Actros 1851? „Jezdil jsem už s předchůdcem, to byl ovšem model 1846,“ říká Marcel. V kabině se mu obzvlášť líbí systém Multimedia Cockpit. „Je moderní a přehledný,“ vysvětluje a ukazuje na primární displej, u něhož si zvolil design obrazovky „Advanced“.

Mezitím sjel Marcel z dálnice a pokračuje do regionu Sauerland po státní silnici. Most, obytná oblast a najednou se před čelním sklem objeví hory vápence a obrovská těžební oblast. „Je ho tady tolik, že by si člověk mohl myslet, že odtud pochází vápenec na stavbu silnic v polovině Severního Porýní-Vestfálska,“ říká Marcel. Cesta nahoru do kamenolomu není pro návěsový tahač žádný problém. Také pro Marcela představuje změna terénu ze silnice na náročnější podklad spíše povyražení – ve volném čase rád jezdí ve svém terénním voze. Kolový nakladač sype tři lopaty vápence do jámy. Marcel se dívá na hodinky. Teď už bude čas na zpáteční cestu. Zpátky do Essenu.

Fotografie: Sebastian Vollmert
Video: PRH