4-Xtremes – část 40: Kammermannovi navštívili zlaté doly a zažili noční mráz

Vzhůru k dalšímu dílu naší reportáže z „4-Xtremes – The World Tour“! Doufáme, že jste rok 2022 přivítali zdraví a v bezpečí – ať už doma, nebo za volantem. Jsme rádi, že i během příštích dvanácti měsíců můžeme být vašimi dopisovateli z cest. O našich dalších trasách a cílech bude pravděpodobně ještě nějakou dobu rozhodovat koronavirová situace.

Dnes se v každém případě hlásíme ze srdce Španělska: od přehrady nedaleko Madridu. Dorazili jsme sem ze severozápadu země. Cestou jsme mohli sledovat, jak zdejší pobřeží během několika kilometrů kompletně mění svou tvář. Novoroční pozdravy jsme vám posílali z mezníku naší cesty, poloostrova Cabo Touriñán. Zatímco směrem na sever, tedy k Francii, se pobřeží jeví jako drsné a strmé, směrem na jih, k Portugalsku, se náhle zplošťuje a stává se snadno přístupným.

Původně jsme chtěli zůstat u pobřeží, ale bouřka nás na několik dní zahnala do vnitrozemí. Ukázalo se to jako bezvadná změna. Motor Axoru jsme nechali brumlat po horských silnicích, v některých místech zastíněných vzrostlými kapradinami. Projížděli jsme vesnicemi a obdivovali zdejší historické stavby hórreos: sloužily k uskladnění kukuřice a tady v Galicii se stavěly ze žuly, aby odolaly vlhkému klimatu.

Robinsoni na pláži.

Jakmile jsme dorazili na spodní, rovinatou část pobřeží, počasí se umoudřilo. Opravduje je to jeden z nejkrásnějších kusů pobřeží, jaký jsme kdy viděli. V létě tu musí být rušno. Ale nyní, na přelomu roku, jsme tu za pláží kempovali úplně sami samotincí.

Poslední zastávkou na pobřeží byla ostrovní obec Illa de Arousa. S pevninou ji spojuje most dlouhý téměř dva kilometry. Někteří obyvatelé ostrova se živí chovem slávek. Ráno, když jsou jejich čluny nedaleko od pobřeží, můžete pozorovat rybáře při sběru slávek. Velká část ostrova byla vyhlášena za přírodní rezervaci. Proto jsme Axor zaparkovali a ostrov prozkoumali na kolech.

Ideální místo!

Prvním městem, které jsme po delší době navštívili, bylo Santiago de Compostela. Mnozí ho pravděpodobně znají jako cíl Svatojakubské cesty. Prohlídka starého města, které je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, stojí rozhodně za to. Přesto jsme se rozhodli kempovat mimo město. Obvykle se snažíme najít místo k přenocování asi hodinu před setměním. Zjistíme, jak vypadá okolí, a když je to potřeba, můžeme hledat ještě něco jiného. Tentokrát jsme dorazili při západu slunce na malý kopec a hned bylo jasné, že tady je to pravé místo! Vjezd na strmou příjezdovou cestu byl omezen jen na vozidla do 12 tun, ale to je pro Axor tak akorát.

Příštího rána jsme byli za toto rozhodnutí odměněni pohledem na východ slunce z mlhy nad mořem, se šálkem kávy v ruce. Takto posilněni jsme překonali hory a dostali se do zcela osobité krajiny: Las Médulas v provincii Léon. Také toto místo, které tvoří řada skalnatých kopců bylo zařazeno do světového dědictví UNESCO. Zvláštní tvary neformovala příroda, ale jsou důsledkem dobývací techniky, kterou používali staří Římané. Těžba zlata zde probíhala tak, že se do skály vytesaly otvory, které se následně vymývaly velkým množstvím vody.

Fotografie: 4-Xtremes