Dvě ženy, jedna vášeň: Kama, Magda a jejich cesty Evropou

Reportáž

Ve dvou do Španělska.

Cesty Magdy a Kamy v evropské dálkové dopravě trvají hned několik týdnů. Dvoučlenná posádka tak dlouho společně v kabině – funguje to?


Zítra chtějí vyrazit velmi brzy. Na parkovišti blízko Ozorkówa, kde se nachází pobočka firmy Kawczyński Logistics ze Ślesina, stojí již červený Actros, v němž budou Kamila Lange a Magda Jurys opět několik týdnů na cestách. Obě ženy jsem přijely plně naloženým osobním autem. Přípravě na své cesty se nikdy nevěnují jen tak mimochodem. „Mám už v hlavě seznam věcí, které potřebuji, ale před cestou nemohu nikdy usnout, protože si dělám starosti, jestli jsem si zabalila všechno,“ říká Kamila. Pro mladou ženu, která si říká „Kama“, se řízení vozu stalo součástí jejího života. Ale právě jen jednou součástí. Má ukončené bakalářské studium personálního managementu a v těchto týdnech začíná s magisterským studiem klinické psychologie.



„Svou bakalářskou práci psala v kabině. Když Kama něco chce, prostě to udělá, a to co nejrychleji,“ culí se Magda. Magda je grafička a dvanáct let žila v Kalifornii.

Obě dvě se znají už dlouho, ještě z doby, než Magda odjela do USA a Kama na nějakou dobu do Anglie. Když se vrátily do Polska, byla to Kama, která si vzala do hlavy, že si udělá řidičský průkaz na nákladní vozidla. Tím nápadem nakazila Magdu. „Můj strýc měl přepravní firmu, na všechno jsem se ho ptala a tématem jsem se důkladně zabývala,“ vysvětluje Kama. „Chtěla jsem nějakou výzvu, která by mě posílila, zvýšila by pocit mé vlastní ceny a uspokojovala mě, i z finančního hlediska. To jsem našla ve své práci. A navíc – auta mě vždy bavila. Podařilo se mi tak spojit příjemné s užitečným.“


Magda Jury (vlevo) a Kama Lange.


Dnes spolu obě jezdí už půldruhého roku. Než přišly do firmy Kawczyński Logistics, pracovaly pro menší přepravní firmy. „Přesvědčila nás atmosféra, přístup k zaměstnancům, je to velmi moderně vedený podnik a to se nám líbí,“ říká Kama.



Výhoda systému MirrorCam.

Další výhoda pro řidičky: „Máme tady nejnovější Actros se systémem MirrorCam, bez kterého si už teď svou práci nedokážeme představit.“

„Ze začátku to byl nezvyk jezdit bez zrcátek,“ povídá Magda. „Ale když jsme si na to zvykly, přišlo nám to úžasné. Hlavně v noci na parkovišti jsme rády, když můžeme zevnitř vidět všechno, co se kolem nákladního vozu děje. Cítíme se o mnoho bezpečněji.“



Boj proti nepořádku.

Obě připravují kabinu na cestu. „Na každém centimetru záleží, není tady přece jen tolik místa jako doma. Musí se dávat pozor, stačí jeden špatně odložený šálek a už tu máme nepořádek,“ říká Magda a ukládá do přihrádek další potraviny, vodu a oblečení.

Většinou vede jejich trasa do jižního Španělska, jejich oblíbeného cíle. „Kromě nádherné krajiny je tam menší provoz,“ rozplývá se Kama. „A parkoviště mají velikost malého letiště, tam se najde vždycky místečko.“

Kama a Magda pracují jako dvoučlenná posádka, jejich den trvá 30 hodin, přitom sedí každá z nich devět hodin za volantem, vždy dvakrát 4,5 hodiny. Cestou je čas na povídání, ale také na to, aby udělaly něco pro sebe. „Tolik dnů bychom to nevydržely, kdybychom neměly své koníčky. Baví nás řídit, ale není to v životě všechno,“ říká Magda. „Někdy se musíme také trochu uchýlit do ústraní, já pak kreslím, tím relaxuju.“


Právo na klid.

„Rozhodla jsem se pro tu práci také proto, že se mohu při práci dále rozvíjet a mnohému se naučit,“ říká Kama. „Lidský mozek mě fascinuje. Cestou ráda poslouchám podcasty a audioknihy. Kvůli ohledům k Magdě si někdy nasazuju sluchátka. Respektujeme své právo na klid. Ten také potřebujeme, protože stres je obrovský.“

Nevýhodu ale přece jen i tato práce má: „Nejhorší je, že práce neustále svádí k mlsání. Naší novou výzvou teď je víc se hýbat,“ říká Magda se smíchem.

Červený tahač je teď skoro připravený k jízdě, všechno je sbaleno. Je třeba už jen připojit návěs. Poslední noc před cestou tráví mladé ženy na parkovišti v Ozorków. Musí se před cestou do Španělska ještě vyspat.


Fotografie: Krzysztof Skłodowski

5 komentářů