Luisa Kettling a její Actros Edition 2

Reportáž

Jako v obleku u jámy.

Luisa Kettling řídí vůz Actros Edition 2 – tažné vozidlo, které vyčnívá. A obzvlášť tam, kde Luisa jezdí.

Luisa Kettling a Elmar List studují další trasu: nejprve do Siegenu, pak znova do Wittenu.
Luisa Kettling a Elmar List studují další trasu: nejprve do Siegenu, pak znova do Wittenu.

Ze strusky stoupá pára, je cítit prach a ocel. Skládka na hoře Haardter Berg v Siegenu je nehostinné místo. To platí obzvlášť v toto chladné a vlhké čtvrteční ráno. Luisa Kettling řídí svůj Actros Edition 2 po hrbolatém terénu a pomalu stoupá k místu vykládky. Na místě nejprve zkušeně manévruje sklápěč do požadované polohy. Poté z korby vyteče 25 tun šedé vysokopecní strusky. Luisa nechává kontrolovaně svoji soupravu pomalu se posouvat vpřed pod tlakem nákladu. Po zastavení vozu opouští kabinu řidiče a brodí se v bezpečnostní obuvi bahnem až po kotníky směrem k zádi vozidla: Teprve po silném úderu kladiva vypadne ze sklápěče poslední zbytek strusky.


Menší, ale rafinovanější.

Mezi obrovskými kolovými nakladači a korbovými sklápěči působí Actros Edition 2 skoro jako hračka. A se zářivě čistým exteriérem s reflexními akcenty z nerezové oceli, působí skoro nemístně - jako smoking u vykopané jámy. Ale zdání klame. Luisa tu zná každý výmol a každého pracovníka. 24letá Luisa několikrát denně dodává strusku a kamenivo z výrobního závodu nerezové oceli ve Wittenu nebo z vysokých pecí v Duisburgu. Na zpáteční cestě s sebou bere zpracovaný materiál nebo upravené kamenivo. Nikdy nejezdí bez nákladu. „Duisburg, Siegen, Witten - to je trojúhelník, ve kterém se pohybuji každý den,“ říká Luisa. „Ale nuda se nikdy nedostaví.“

Luisa je řidičkou kamionu pět let. Její budík zvoní nejpozději v 3:30 ráno. Od pěti hodin už sedí za volantem svého kamionu. „Abychom mohli nakládat v Duisburgu brzy ráno, musíme vyrazit před dopravní špičkou,“ vysvětluje Luisa. To ji ale vůbec nevadí, pokračuje totiž v rodinné tradici: Její dědeček už byl řidičem z povolání, stejně jako její otec, který jezdí dodnes. Luisa tuto práci zná od nepaměti - a to v dobrém i špatném.


Jakmile se Luisa ocitna zpět na silnici A45, začne vyprávět. „Můj otec dříve pracoval v dálkové dopravě. Jelikož jsem byla tatínkova holčička, nebylo to pro mě vůbec lehké. Ale jízdy, na kterých jsem ho směla doprovázet, patří k mým nejmilejším vzpomínkám,“ říká. Když ještě chodila do školy, absolvovala stáž jako knihkupkyně. „Prostě ráda čtu.“ Ale volba povolaní pak dopadla přece jen jinak: „V nákladním vozidle jsem nezávislejší. Proto jsem se vyučila řidičkou.“ Následovaly čtyři roky v dálkové dopravě, často s nákladem oceli a šrotu, mezitím také s potravinami pro diskontní prodejny.



V pravý čas.

Asi před rokem došlo ke kontaktu s Elmarem Listem. 61letý Elmar List provozuje úspěšnou přepravní společnost pro recyklátory v ocelářském průmyslu v Drolshagenu poblíž Olpe se dvěma sklápěcími vozidly. Jen z Wittenu vyzvedává 100 tun denně. Poptávka je vysoká. „Zákazníci stále naléhají, abych zaměstnal další řidiče,“ říká podnikatel. Ze zdravotních důvodů už ale není tak aktivní jako dříve, a sám řídí jen ve výjimečných případech. „Luisa přišla v pravý čas,“ říká. To zní jako skutečné uznání. Šéf si velmi váží svých dvou mladých řidičů, kterým je méně než 30 let a jsou dobře vyškoleni. „Na oba je stoprocentní spoleh,“ říká důrazně. „Se zákazníky vycházejí dobře a udržují vozidla v pořádku.“ Actros se čistí každý týden ručně, jinak se usazuje struska.

Není náhodou, že Luisa řídí vůz Actros Edition 2. Její šéf je plnokrevným fanouškem značky Mercedes-Fan. Speciální model, limitovaný na 400 kusů, disponuje celou řadou doplňků a vyniká láskou k detailům. „Je samozřejmě nesmysl používat takové vozidlo jako sklápěč na skládce,“ říká Elmar List. Ale špičkové vybavení je jeho způsob, jak prokázat svým zaměstnancům uznání. A to s úspěchem: „Edition 2 je prostě výjimečně krásné pracoviště,“ říká Luisa. Svůj Actros si sama vyzvedla ve Wörthu.



Rychlé přesvědčení.

Vybavení pod ušlechtilým povrchem zajišťuje, že je práce Luisy ještě komfortnější. Díky systému Predictive Powertrain Control zvládá i kopcovité úseky obzvlášť hladce a úsporně. To je velká výhoda právě v regionu Sauerland. Novinkou pro ni je systém MirrorCam. „Přiznávám se, na začátku jsem byla skeptická. Svých zrcátek jsem se nechtěla jen tak vzdát,“ říká. Pochybnosti nevydržely ani týden. „Nyní prostě vidím mnohem lépe, a to obzvlášť v dešti.“ A toho je u nás v Sauerland více než dost. Alespoň dnes smyje špínu z vozu.



Fotografie a video: Michael Neuhaus

29 komentářů