Seriál: Ženy za volantem hvězdy – Eliška

Rozhovor

Tenhle seriál začínáme s Eliškou, která ve 22letech řídí tahač Actros 1845 se sklopným návěsem.

Eliška se dostala k řízení tahače náhodou. Takový začátek vyprávění nás samozřejmě navnadí, a tak jsme zvědaví na další pokračování příběhu. „Asi před třemi lety u mého okna zastavil kamarád a náhodou mě svezl dodávkou. Tak se mi tehdy rozsvítily oči, že jsem u té firmy začala jezdit hned poté, co jsem dodělala školu."



Po pár měsících na dodávce a rozšíření řidičáku šla Eliška na větší 7,5t, pak 12 t, a nakonec ji to zlákalo k velkým tahačům. „Když pak volal pan Šmejkal s nabídkou práce na sklopce, myslela jsem, že má běžné osmikolky, ale až na místě mě překvapilo s jak velkou soupravou mám jezdit. Zpočátku jsem se pár týdnů bála a jezdili jsme s p. Šmejkalem ve dvou, ale jde jen o zvyk a o pochopení, jak se ta souprava v jakých situacích chová. A hlavně se mám pořád co učit!“



10 otázek pro:

  • jméno: Eliška Kokaislová
  • věk: 22
  • maskot: Krteček
  • auto: Mercedes-Benz Actros MP4 1845
  • oblíbená barva: červená

Za oknem máš krtečka, co je to za symbol?

To je pro mě talisman, který jezdí už od dodávky všude se mnou. Krtků ale mám hned několik. Ideální doprovod – stále se usmívá, neodmlouvá a nekecá mi do řízení.

 

Jak bere ježdění tvůj partner?

Je to asi stejné u partnerů jako u partnerek. Měla jsem doma chlapa, který ten styl práce na cestách moc nechápal a chtěl mě víc doma. Tak proběhlo jednoduché řešení, ale zase mě to naučilo se ve vztahu tolik nevázat. Když teď stavím barák, chci ho mít čistě jako svůj a nehandrkovat se pak případně s někým dalším.

 

Jezdíš občas ve dvou?

Ještě před covidem jsem občas jezdila se ségrou, procestovali jsme takhle spoustu států; na to byla dodávka ideální. Teď už to tolik nejde a zároveň přiznávám, že druhý člověk v kabině je velké narušení komfortu a soukromí pro oba dva. Přeci jenom je to i můj domov na cestách.


Jak se tváří ostatní, když se soupravou přijede žena?                                                 

Když potřebuji pomoct nebo poradit tak pomůžou, ale bohužel se najdou i tací, kteří řeknou: „Motáš se do chlapský práce, tak si poraď.” Ale v poslední době je nás holek za volantem víc. A dokonce máme i svoje vlastní skupiny na sociálních sítích.

 

A jak se k tobě chovají ostatní truckeři na pumpách?

Stala se mi taková příhoda někde v Německu na pumpě, když jsem šla od pumpy k autu jen v šatičkách. Ostatní řidiči na mě reagovali jak na lehkou děvu s nejrůznějšími návrhy a tak. Sklapli až ve chvíli, kdy jsem na dálku odemkla svůj Actros. A najednou bylo ticho, protože všem těm „machos“ bylo trapně a zalezli.



Nebojíš se takhle sama někde?

Někteří řidiči si sami dělají kolem sebe zle, ale já nikde nemám žádné spory a tak se upřímně ani nemám čeho bát. 

 

V čem se liší práce na sklopce od klasické velkoobjemové MKD?

Rozdíl je hodně v místech kam se jezdí. Paletovky jsem jezdila po různých logistických centrech, obchodech, firmách apod. a s hliníkovou sklopkou se jezdí mlýny, míchárny krmiv, JZD a AGROcentra, soukromí zemědělci apod. Liší se to i manipulací s korbou. Při sklápění si člověk musí pohlídat rovinu a manipulovat s plachtou, vraty nebo sklopným nárazníkem.

 

A co couvání se soupravou?

Teď po půl roce už se musím pochválit, ale přiznám se, že na začátku jsem se s tím návěsem chvíli trápila.


Dostala jsi už nějakou pokutu?

Ano, dostala jsem pár pokut za rychlost a pak ještě 400 EUR v Německu za nevyplněné papíry. Od té doby si na to dávám pozor.

 

Zvládla bys na cestě nějakou opravu?

Výměnu žárovky zvládnu, kolo bych taky vyměnila. Ale jsem radši, když mi někdo pomůže a na větší nebo složitější věci buď někoho “zotročím” a nebo zavolám asistenčku. Ale můžeme to klidně vyzkoušet.



Foto: Matěj Slepička

2 komentářů