Přeprava nebezpečného nákladu: Wolfganga Lenderse nový Actros přesvědčil

Již 35 let řídí Wolfgang Lenders nákladní automobil. A ještě pár let by u toho chtěl 64letý muž zůstat. Jak totiž říká: „Dělám svou práci rád. Člověk se podívá po světě a potká vždy naprosto rozdílné lidi. Rád si s lidmi pokecám a dělám si legraci,“ říká rodák z Düsseldorfu s rýnským přízvukem. „Lidé odtud prostě vychází se všemi mentalitami.“ Jeho současný zaměstnavatel oceňuje Wolfgangovu komunikativní a spolehlivou povahu. Je jedno, jestli je na severu Německa nebo v Bavorsku – pochodí s ní dobře také u zákazníků.

Nebezpečný náklad znamená odpovědnost.

Wolfgang řídí nový Actros 1845 pro firmu Stahl-Express Franke, která je rovněž z Düsseldorfu. Navzdory tomu, na co by se dalo usuzovat podle názvu firmy, vozí především nebezpečný náklad. „Jasně, člověk si uvědomuje, že má mimořádnou odpovědnost, protože tam vzadu je nebezpečný náklad. Klidně a opatrně řídím ale i tak. Konec konců jezdím se čtyřicetitunovým vozem a nechci ohrozit ani sebe, ani nikoho jiného.“

Pro Wolfgangovu šéfovou Nadine Frankeovou bylo při výběru nákladních automobilů mimo jiné rozhodující, aby byly nákladní vozy firmy Stahl-Express Franke vybaveny nejnovějšími bezpečnostními a asistenčními systémy. Její vyjádření k novému asistentovi nouzového brzdění Active Brake Assist 5 s vylepšeným rozpoznáváním osob: „Tenhle systém dokáže zachránit lidské životy! Víc k tomu asi dodávat nemusím.“

Dobře informován díky Multimedia Cockpitu.

Nejvíce se Wolfgangovi na novém Actrosu líbí Multimedia Cockpit: „Na displeji za volantem se teď zobrazuje mnohem víc informací než u běžného displeje, aniž by to bylo na úkor přehlednosti.“ Také multidotykový displej s přídavnými aretovatelnými tlačítky se mu líbí. „Nemusíte se s tím dlouze seznamovat, ovládání funguje hned.“

Každé pondělí ráno vyjíždí Wolfgang na svou každotýdenní cestu křížem krážem po Německu. V pátek je trojnásobný otec zpravidla znovu doma v Düsseldorfu u své ženy a nejmladší dcery, která ještě bydlí doma.

Wolfgang se kdysi vyučil instalatérem v oboru voda a plyn. Ale je to už, jak sám říká „věčnost“. Před více než 30 lety se dostal víceméně náhodou, protože potřeboval práci, k řízení nákladních automobilů – a zůstal u toho dodnes. „Člověk není tak zavřený jako v továrně nebo v kanceláři,“ myslí si Wolfgang. A jak zachází s časovým tlakem a stresem na plných německých dálnicích? „Tím si nenechám práci otrávit. Jen zůstat hezky v pohodě a v klidu!“

Fotografie: Ralf Kreuels