4-Xtremes: Kammermannovi zahajují svoji „World Tour“

Sami tomu nemůžeme uvěřit: Po týdnech nejistoty padne už za pár dní startovní výstřel „4-Xtremes – The World Tour“, naši tříleté cesty v expedičním vozidle Axor. Z důvodu nadále napjaté situace ve světě bude ovšem zcela jistě probíhat jinak, než jak jsme byli dosud zvyklí. Musíme dodržovat hygienická pravidla a pozorně sledovat zprávy. S tím se ovšem velmi rádi smíříme. Jen ať už jsme konečně tam, kde se cítíme nejlépe: on the road.

Možná si vzpomínáte: V polovině března jsme byli v centru užitkových vozidel v Mannheimu, kde v rámci dvoudenního zákaznického servisu proběhla konečná úprava našeho kamionu před cestou. O několik dnů později jsme chtěli vyrazit. Ještě během našeho pobytu na území Německa byly ovšem všechny hranice v Evropě i v dalších zemích uzavřeny. Určitě si dovedete představit, že jsme ze začátku vůbec nevěděli, co bude dál.

Vzdát se nepřipadá v úvahu.

Vzdát se pro nás nepřipadalo v úvahu, a proto nám nezbylo nic jiného než vyčkávat. Po krátkém zvažování našich možností jsme se rozhodli, že se nevrátíme zpět do Švýcarska a že dobu čekání využijeme k cestování po Německu. Informovali jsme se o opatřeních a platných předpisech jednotlivých spolkových zemí a podle toho jsme si vybrali naše cíle.

Vydali jsme se například na pěší túru v jižním Harzu a navštívili zámek Marienburg nedaleko Hannoveru. V Sasku jsme se alespoň letmo podívali na skalní most Bastei v Labském pískovcovém pohoří. A v trojmezí Bavorska, Hesenska a Durynska jsme prozkoumávali přírodní rezervaci Schwarzes Moor. Tam nás kontrolovala policie. Byli jsme ovšem ujišťováni, že jsme neporušili žádné předpisy a že jsme díky našemu stylu cestování, tj. pouze ve dvou a mimo větší shromáždění osob, dobře chráněni.

– Andrea a Mike Kammermannovi

Uzavření hranic mělo i své kladné stránky.

Pro nás tak bylo uzavření hranic skutečně i k něčemu dobré: Umožnilo nám totiž lépe poznat našeho severního souseda. A navíc jsme nikdy necestovali tak pomalým tempem. Většinou jsme na jednom místě zůstali tři až čtyři dny a následně se přesunuli pouze o 20 až 30 kilometrů dále. Pro nás to byl zcela nový a zároveň komfortní způsob cestování.

Po pěti týdnech jsme se přece jen rozhodli pro návrat do Švýcarska. Díky situaci jsme měli delší dobu pro přípravu na naši cestu kolem světa, a toho jsme chtěli využít. V této fázi jsme museli naši trasu denně upravovat – aniž bychom věděli, co a kdy bude ještě vůbec povolené. Získat aktuální a spolehlivé informace bylo velmi obtížné.

Skandinávský chlad místo letních veder v Íránu.

Nyní máme ale jasno: Nejprve vyrazíme směrem na Nordkapp. Léto i podzim tak můžeme trávit ve Skandinávii a dalších evropských zemích. Za prvé počítáme s tím, že v aktuální situaci bude cestování po Evropě nejjednodušší. A za druhé nás tam čekají příjemné teploty.

Následně budeme mít dvě možnosti: Buď pojedeme přes Turecko, na jehož území může Mike od srpna po vypršení zákazu kvůli potížím s vízem na naši poslední cestě zase vstoupit, a přes Írán směrem na Arabský poloostrov a do Afriky. A nebo se přemístíme lodí do jižní Ameriky. Podle aktuální situace rozhodneme, jakou možnost zvolíme. Proto je nutné, abychom měli k dispozici aktuální informace a byli připraveni na jakékoli okolnosti.

Čas nám ukáže cestu.

Dalšími cíli jsou nadále přejezd amerického kontinentu až do Prudhoe Bay na Aljašce úplně na severu a cesta od nejkrajnějšího východu Ruska přes Centrální Asii do Evropy. Čas ukáže, v jakém pořadí to vše proběhne a kde naše „4-Xtremes – The World Tour“ skončí.

Mimochodem, poslední měsíce měly další výhodu: Více než kdy předtím jsme si totiž uvědomili, jak volní díky našemu expedičnímu vozu Axor vlastně jsme. Ve Švýcarsku a Německu jsme čerpali vodu z řek a jezer. Elektřiny máme více než dost, nakupovat jsme museli jen potraviny. Naposledy jsem tankovali před více než měsícem, protože jsme ujeli tak málo kilometrů. Na zpevněných komunikacích zvládneme na jedinou náplň nádrže úctyhodných 3 000 kilometrů.

Na palubě nám navíc přibyl nový spolucestující: jízdní kolo, které jsme vydražili za 30 eur a které nám má usnadnit menší nákupy. Takových bude jistě mnoho na naši tříleté „World Tour“. Vy to asi tušíte: Ohromně se těšíme na neznámá místa, jazyky, které jsme nikdy neslyšeli, speciality místní kuchyně, napínavá setkání s lidmi – prostě na to, že budeme zase na cestách.

Fotografie: 4-Xtremes