4-Xtremes – část 24: Černí pasažéři a šťastný přejezd

V uplynulých týdnech jsme toho viděli tolik, že potřebujeme obrázky a značky na mapě, abychom si všechno zapamatovali. Nejdůležitější událost si pamatujeme bez připomínání: Jsme zpět v Evropě, na Sicílii.

Věděli jsme, že dostat se dál z Tuniska je obtížné. Hranice západního souseda Alžírska byly donedávna uzavřené kvůli coroně. A průjezd na východ přes krizí zmítanou Libyi je složitý, ale přesto jsme se o to chtěli pokusit. Na několika úřadech jsme se pokusili získat tranzitní vízum – aniž bychom dostali jedinou odpověď.

Pozvánka na iftar.

Zbýval tedy jen „ústup“ do Itálie. Návrat z Djerby do Tunisu nám přenesl ještě několik skvělých dojmů. Například v Matmatě. Tato berberská vesnice skrývá staletá jeskynní obydlí, z nichž jedno sloužilo jako místo natáčení „Star Wars“. Možná si pamatujete, že jsme jich již několik navštívili.

Utábořili jsme se hned vedle mešity. Když jsme se při západu slunce procházeli nad obytnými jeskyněmi a zazněla večerní modlitba imáma, byl to kouzelný okamžik. To však ještě není vše: Majitel malého kempu nás pozval na iftar. Je to jídlo, které muslimové jedí během ramadánu západu slunce. S plnými břichy jsme pak spali hlubokým a pevným spánkem. Dokud nás ve 4 hodiny ráno opět nevzbudil imám.

Další zastávkou byl téměř 1.800 roků starý amfiteátr v El Djem, který měl kdysi kapacitu 35.000 diváků. Na stěnách jsme všude nacházeli jména vyškrábaná v arabštině a latině – některá i s uvedením data nebo roku.

Mládež už číhá na parkovišti před pokladnou. Přestože je Tunisko krásnou zemí pro návštěvníky, nenabízí spoustě místních mladých obyvatel žádné vyhlídky. Proto se snaží jako černí pasažéři dostat do Evropy. Po západu slunce se jeden chlapec pokouší vloupat do naší klapky proudění vzduchu. Včas ho odhalujeme.

Před vjezdem do přístavu se tvoří dopravní zácpa – na téměř neosvětlené ulici. Zde čekají celé skupiny na svoji příležitost. Snaží se každé dodávce nebo kamionu vlézt pod vozidlo nebo vylézt na střechu. Než se kolona začne znovu hýbat, je Mike na hlídce a přistihne další dva mladíky, kteří vplížili pod náš Axor.

Konečně na trajektu.

V přístavu vystupujeme za účelem poslední kontroly. A skutečně, na naší střeše se skryl další chlapec. Pohraničníci to vše nezúčastněně sledují a vše přenechávají trajektové společnosti. Jsou 2 hodiny ráno a trajekt odjíždí. O deset hodin později jsme v Palermu. Velmi přátelským pohraničníkům se náš Axor velmi líbí a fotí se s ním. Po vzájemné domluvě si vyjasňujeme, že dobu karantény smíme strávit v kamionu.

Fotografie: 4-Xtremes